94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Grandiózní pouliční představení s KVELBEM
19.7.2021
Rozhovorem s ředitelem divadla Pavlem Lukasem
Hráli jste celý týden ve stejném složení?
Ne, měnili jsme se. Co se týká složení souboru, jako ředitel divadla vyrábím výpravy, připravuju představení a zájezdy. Kolegové jsou z různých divadel, nejen z Budějovic. Někteří s námi hrají častěji, jiní méně, někteří z nich jsou studenti, jiní někde pracují. Jsou tu i profesionální herci, výtvarníci.
Je to, co jsme mohli během týdne vidět, vaše typické představení?
Tohle je typické grandióznější pouliční představení, máme menší scény, i ty větší, kdy třeba jezdí po ulici šestimetrový trůn a na něm je třináctimetrová loutka. A pak máme specialitu – ohňové loutky.
Jak zvládáte hraní v tomhle horku?
To je super, užíváme si to, protože dva dny tu byl liják. Z garáže jsme měli bažinu. Týden deště, to by bylo horší.
Jak byste srovnal klasické divadlo a to pouliční?
Samozřejmě je to jiná scéna, tisíckrát větší, všechno je víc otevřené. Udělat detailní scénu nebo klidný moment je daleko těžší než v divadle, člověk musí vydat víc energie, někdy až přehrávat, aby to bylo uchopitelné. V uzavřeném prostoru to jde snáz, energii předáváte rychleji, i třeba klidněji. Venku je expresivnost víc na místě.
Jak se vám v Hronově líbilo?
Vysoká úroveň! Neměl jsem tedy čas sledovat divadla, ale co se týče zázemí, přípravy, techniky, opravdu je to na vysoké úrovni. Málokdy dneska v Evropě fungují festivaly takhle dobře. Zázemí jsme měli skvělé
Vybaví se vám po celém festivalovém týdnu nějaký výrazný moment?
Jedna z hereček: Třeba v parku to bylo dobré. Když jsme dělali, že nám hoří scéna a kropili jsme ji, děti se hodně bavily.
Ředitel: Několikrát jsme udělali večer diskotéku s ohni, to byla zase jiná poloha, nebylo to úplně divadelní, spíš show. Snažili jsme se celou dobu, co jsme tady byli, naše vystoupení různě měnit. Protože je jasné, že jsme dost často hráli pro stejné diváky. Tak aby měli jiné zážitky.
Veronika Matúšová
