94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024

Hlavně, že jídlo si vybrat umíme…

4.8.2023

Zasláno do redakce. Dopis Matěje Konečného.

Stojím u stánku s hamburgery a třímám číslo 36. Objednal jsem si hovězí hamburger s chilli, takže se těším, zní to dobře. Stojím ve frontě za trojicí nestorů. 

Nestor: „No a voni tam debatovaly ty loutky, jo.“ 

Nestorová: „Mě by jako zajímalo, kdo to sem poslal, to se sem nemohlo dostat jen tak, taková krávovina!“ 

Nestor druhý: „Myslíš jako, která p**a to sem poslala?“ 

Nestor: „No ne, tak si to vem jo. Sedí tam 5 lidí, co se naučili nějaký votázky, mluví do mikrofonů, zní to jako ze špatnýho telefonu a já se na to mam 2 hodiny dívat? Jako jo, na pár věcí se zeptali lidi, ale ty byly nastrčený a bylo to trapný. Vždyť tomu nebylo ani rozumět.“ 

Nestorová: „To se sem muselo dostat z nějaký přehlídky jiný! A přitom sou z Prahy.“ 

Nestor druhý: „Třeba na jiný přehlídce tomu bylo rozumět.“ 

Nestorová: „Hlavně povidali jak je to inspirativní, no nevim.“ 

Nestor: „Dal jsem za to štyrystaumdesát a hovno pak rozumim…“ 

Ze stánku se ozvaly jejich čísla a zbytek této obohacující konverzace jsem neslyšel. Měl jsem pocit, že si prostě jen tahle skupinka nepřečetla, na co kupují lístek do divadla… jenže! Nedalo mi to a přečetl jsem si anotaci v programu… kdybych neznal formát Debaty pro loutky již předem, z anotace uvedené v programu JH jsem dostal pocit, že půjdu na představení, které bude mít děj a asi se bude zabývat nějakými zmíněnými tématy. Překvapení v podobě reálné debaty pro citovanou skupinku bylo logicky podobné, jako kdybych já po předložení čísla 36 dostal housku s gothajem. Nechceme se už konečně naučit psát anotace? Kdo neví jak, může skočit mrknout ke stánkům do parku, všechny mají na sobě přesně napsáno, co je v nich k dostání…  

Zpět