94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024

Jména Židů v obálkách jsou autentická

1.8.2022

Rozhovor s autorem textu a hercem Martinem Sítkem
Název Na viděnou, sbohem připouští při poslechu dva výklady. Předpokládám, že je to záměr… Jak vaše hra vlastně vznikla?
 
Je to záměr. Jak už to bývá, scénář vznikal u vína. S režisérem Tomášem Uhrem, který zde dnes bohužel není, nás napadlo udělat představení, kde by se říkaly židovské anekdoty a do toho by herci hráli jako kapela. A pak jsme si uvědomili, že herci neumějí hrát na žádný hudební nástro., Tudy tedy cesta nevedla. A samotné anekdoty by byly příliš nudné. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme příběh. Vzhledem k tomu, že pocházíme z Břeclavi a oba dva se zajímáme o historii, já jsem etnolog historik, tak nám téma, o kterém hrajeme, bylo blízké již delší dobu. Říkali jsme si, že nic podobného jsme dlouho na jevišti neviděli. Proto jsme to sepsali a nacvičili.
 
 
 
Téma, o kterém hrajete, je stále živé.
 
Je stále živé! Inscenaci hrajeme už asi pět let. Když jsme měli premiéru, bylo živé kvůli uprchlíkům z blízkého východu a v současné době je aktuální opravdu „echt“.
 
Jste se trefili… Hrajete o nesnášenlivosti mezi lidmi. Jaké jsou ohlasy na vaše představení?
 
Jsou různorodé. Jsem vždycky rád, když diváci, kteří za námi přijdou, říkají, že plakali. Je to vlastně mnohem lepší pocit, než kdyby se smáli. My s manželkou hrajeme velmi negativní osobnosti a lidé říkají, že by nám chtěli dát facku a že nás nesnášejí. Po nás jde o indikátor toho, že inscenace mezi diváky funguje. Dali jsme do hry i špetku humoru, nejde o pouze dramatický text. Občas jsme se snažili hru odlehčit, tak si myslím, že funguje i přirozeně a nenásilně.
 
Od uvaděček jsme dostali obálku, kterou jsme měli otevřít až na konci. Poté jsme zjistili, že v každé z obálek je jméno a pokaždé jiné. Jde o skutečná jména obětí holocaustu?
 
Jména, kterými disponují herci, jsou reálná. Patřila však židům v devatenáctém století. My jsme k nim pouze vymysleli příběhy. Ale jména židovských obyvatel Břeclavi, která jsou v obálkách, jsou pravá i s datem narození a úmrtí a tím, čemu se v životě věnovali. Konzultovali jsme to s paní Alenou Káňovou z břeclavského muzea. Jde tedy o skutečná jména břeclavských židů.
 
Hrajete mimo jiných i své autorské hry. Na viděnou, sbohem, patří mezi ně. Máte rozepsáno něco nového?
 
Jirka Rác, který hrál velkého Žida, má v současné době svoji vlastní autorskou detektivku. Hrajeme ji v současné době. Řekl bych, že se jedná již o čtvrtou autorskou hru za posledních osm let. Žádnou další momentálně nepřipravujeme, ale do budoucna se to třeba opět stane.
 
Honza Švácha
 

Zpět