94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024

Kolik spisovatelů je potřeba, aby vykopali zemljanku?

5.8.2023

Recenze Kateřiny Prášilové na inscenaci Sex.

Sex. Jeden, aby u toho mohl psát a nenechat se kopáním rušit, jeden, aby mohl vařit, jeden, aby mohl ujídat a u toho neustále frfňat, jeden, aby dopil víno, jeden, aby na sebe nechal čekat, a konečně jeden, aby ji vykopal a pak o tom napsal. A přidělil tomu název vzbuzující spoustu otřepaného žertování. Jenomže za bulvárně znějícím titulem je vtipná a chytrá hra, již Pavel Kohout vybudoval na základě mystifikačního pohrávání s minulostí s pěti dalšími přáteli disidenty. Bylo jich sechs. 

Ve skutečném undergroundu zemljanky v pražské Stromovce se setkává jakási revoluční buňka při příležitosti plánování atentátu – jejím cílem je vyhodit do vzduchu vlak a konečně tak radikálně zahájit odpor, „něco udělat“. Jenomže jim to moc nejde a brání jim v tom zejména přebujelá intelektuální kapacita, skrze kterou se ne a ne dobrat k tomu vlaku. Chaotický přístup k partyzánskému podniku je ztělesněn stísněným prostorem zemljanky zabordeleným pivními basami a knihami a hlavně plným intenzivní vůně smažené cibule sloužící jako základ na amádovou furniklovici (pokud jste stejně jako já dostali během představení chuť na nějakou bizarní havlovskou dobrotu, doporučuju vám obrátit se po návratu z festivalu ke kuchařce Kančí na daňčím, v níž naleznete recepty třeba na Lukašenkův hněv nebo To bílý v tom žlutým.) 

Že se celá tahle partyzánská akce odehrává v sedmdesátých letech, lze vyčíst z výborných kostýmů, které kromě pečlivé dobové věrnosti odkazují také k jakémusi osobnímu stylu zobrazených disidentů, případně naznačují cosi z jejich skutečných životů (například ze Spojených států se navrátivší Ivan Klíma dřepí v zemljance oblečen do univerzitní mikiny Harvardu). Identita konkrétních osob se odhaluje v narážkách pro začátečníky i pokročilé, ale nikdy není zcela explicitně pojmenována, takže pro některé diváky je Sex také intelektuálním rébusem. 

Stěžejní je pro inscenaci obsazení, představitelé jednotlivých intelektuálů jsou svérázné typy, které si režisér Jaroslav Kodeš pro Sex vybral z několika různých souborů. V amatérském divadle se současný trend rušení souborů a vybírání herců do projektů očekávat spíše nedá, nicméně se včera opět ukázalo, že tento přístup přináší ovoce. 

Zpět