94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Krásné slunné odpoledne aneb Gurmán života
8.8.2021
I když nepatřím k jeho bývalým studentům a vlastně už si nevzpomenu, kdy jsem ho potkala poprvé. Nejrůznější setkání s ním mi vždy utkvěla hluboce v paměti.
Ať ta, když jako předseda komise na VOŠH nám po zkouškách vyprávěl o svých spanilých jízdách po amatérských festivalech, spojených s nejrůznějšími krajovými a místními pochutinami, které speciálně pro něj připravují. Makové buchty, koláčky, klobásky, v dřívějších letech víno a slivovičku. To bylo ještě v době, kdy jeho gurmánská chuť byla stejná jako ta divadelní – pestrá a košatá. Zkrátka gurmán života!
Nejvíce vzpomínek mám spojeno s Jiráskovými Hronovy, kdy jsme spolu často psali v improvizované redakci bok po boku a mezitím si povídali (bylo obdivuhodné, že si našel vždycky čas na každého, nad nikým neohrnoval nos, i když znalostmi mu nesahal člověk ani po pás). Poslední vzácná a krásná vzpomínka je z loňského počátku léta, kdy jsme se s Vladimírem Hulcem vypravili za profesorem a paní Mirkou a strávili s nimi na zápraží jejich domečku krásné slunné odpoledne povídáním – jak jinak – o divadle. Slíbil nám tehdy, že pro Zpravodaj jubilejního devadesátého ročníku JH napíše deset pokračování vzpomínek z historie JH, kam jezdil už od padesátých let.
Přiznám se, nevěřila jsem, že to zvládne. Ale on to opravdu napsal! A skvěle jako vždy. A nakonec na pár dnů do Hronova – naposledy – přijel. A já si dnes, i když mám stažené hrdlo, připomínám to krásné slunné odpoledne, kdy jsme – v té krátké mezeře mezi lockdowny – společně povídali o divadle.
