94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Podmínkou byla silná ženská hrdinka
3.8.2022
Rozhovor se členy souboru Convivium, ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř
Kvůli covidu prošla vaše Viktorka docela významnými zákrutami, že?
Jarka Holasová: To ano. Začali jsme ji dělat, aby se Kája připravila na přijímačky. Měli jsme ji postavenou v nějakém základním rámci. Dozkoušeli jsme ji pár dní před lockdownem, dva měsíce jsme se neviděli, pak byly posunuté krajské přehlídky. Řekli jsme si, že tomu dáme šanci a chtěli jsme si tvar vyzkoušet před diváky. Zjistit, zda drží pohromadě. Udělali jsme premiéru, ale úplně se to nepodařilo. V sále seděli s mezerami mezi sebou diváci, roušky na obličeji. Vůbec ta interakce a komunikace mezi námi a diváky nemohla fungovat. Pak jsme ji měli hrát na Šrámkově Sobotce, ale nakonec nebylo nic. Řekli jsme si, no dobře, nechali to uležet. Odložili jsme to a vlastně druhá premiéra byla až za rok na Sobotce. Tam se to snad povedlo.
Neodradilo vás to?
Karolína Novotná: No, jak koho. Ale mě ne.
Jarka: Někoho to odradilo hodně. Ale vyčistili jsme si hlavu a po čase se nám z toho vyloupnul i konec, semklo se to. Pomohlo nám to, tak jsme se rozhodli přihlásit na přehlídku, chtěli jsme slyšet další reflexe.
A jak jste připadli zrovna na Viktorku?
Jarka: Podmínkou pro Káju bylo, že půjde o silnou ženskou hrdinku.
Hned na začátku vás napadla Viktorka? Nebo byly ve hře i jiné ženské hrdinky?
Jarka: Honzík navrhnul Ofélii.
Jan Trč: Ale jen na první dobrou.
Jarka: No, do Shakespeara jsme se pouštět nechtěli. Nejdřív to tedy byla Viktorka a pak se nám z toho vyloupla i Božena Němcová.
Všimnul jsem si, že se ráda se svými žáky pouštíte do folklóru. Čím vás fascinuje?
Jarka: Prospěje nám návrat ke kořenům. Trpím tím, jak lidi nekomunikují, nepovídají si. Věřím, že ve folklóru a slovesnosti důležité příběhy jsou a jsou to příběhy prověřené staletími. Myslím si, že když si to moji žáci aspoň trochu ochutnají, tak je to obohatí.
No a co vy mladí, jak vám to chutná?
Karolína: Moc nám to chutná. Jarka to umí dělat moc dobře a není to pro nás otrava. Aspoň pro mě to nikdy otrava nebyla.
A nechybí vám dělat velké současné výpovědi, příběhy nebo témata?
Karolína: Naopak. A ve věcech, které děláme my, je vždycky nějaké aktuální téma. Neděláme muzeum nebo skanzen. Ano, nehrajeme na jevišti s telefony, ale máme to tam jinak.
Jarka: Lidi se moc nemění a archetypy fungují, takže současná témata ve folklóru jsou.
Jaké pro vás ostatní je dělat oporu a podporu kolegyni, která je „vystrčená“ do světel reflektorů?
Karolína: Je pravda, že je hodně potřebuju.
Jan: Je to fajn. Nemáme potřebu se prosazovat na úkor Káji. A je pro mě zajímavé osahat si to, že dělám někomu support a musím v tom být absolutně přítomný a naladěný na celek, aby to fungovalo. Koncentrovat se, nevypustit nic, protože děláme Káje partnera. Je to výzva.
Kamila Šourková: Dokonce bych řekla, že i náš výdej energie je podobný tomu, který má Kája. Musíme být na sebe napojení.
Veronika Brožková: My máme Káju moc rádi, moc ji obdivujeme a je skvělé být součástí něčeho takového.
Jan: Když se to povede, je moc fajn cítí, jak má kolektiv stejný cíl, ke kterému směřuje.
Martin Rumler
