94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Podstatné je loutkářské myšlení
4.8.2022
Rozhovor s lektorem semináře Loutka - Animace – Manipulace Josefem Jelínkem
V čem je letošní tvůj seminář jiný, než ten loňský?
Je náročnější. Tak, jak si to seminaristi sami přáli. Líbil se jim styl práce, kterým jsme dělali loni, a vlastně sami chtěli, aby vznikl druhý díl, který by byl o něco náročnější. Splnil jsem jim jejich přání.
V jakém slova smyslu je náročnější?
To, co diváci uvidí na předváděčkách, je docela těžká loutkářská disciplína. Zatím bych ale nerad prozrazoval víc, aby bylo překvapení. Je to o dost těžší. A zároveň mi frekventanti říkali, abych na ně už nebyl tak hodný. Tak jsme měli například hodinu, kdy jsme vodili obyčejného plyšáka, a jediné zadání bylo, ať přejdou z bodu A do bodu B. Ta cesta každému trvala zhruba čtvrt hodiny. Furt jsem je zastavoval, aby si uvědomili, že loutka musí být rovná, že má kolena, která se neprolamují dozadu ale dopředu a podobně. Začali jsme bazírovat na každém detailu, protože z detailů je skládán celek.
V anotaci k semináři jsem si přečetl, že budete dělat divadelní animaci. Nevím, jak se na lopatu sedá a znám pouze animaci filmovou. Pouč mě prosím.
Animace je odvozena od latinského slova animo – oživuji. Je to tedy o oživování. Jednoduchá věc.
S tradičními loutkami, pokud vím, příliš neděláš…
S klasickými loutkami, jako jsou například marionety, nedělám. Můj názor je takový, že začít s marionetami je podobné, jako by se někdo chtěl začít zajímat o hudbu a dali by mu partituru Wagnera. Marionety jsem tedy nepřivezl, ale přivezl jsem nějaké maňásky, kdyby je seminaristé chtěli. Chtěl jsem kurs pojmout tak, aby bylo možné si vybrat, co kdo chce dělat. Stejně jako vloni jsem tedy přivezl mnoho materiálu. Postupně jsme většinu materiálu odložili a zaměřili se na určitou cestu. Ta není nepodobná té loňské, jen je mnohem delší, přímější a složitější.
Dobře. Vytvoříte si loutky. Co s nimi budete dělat dál? Vymyslíte si nějaký děj?
Děj pro nás není příliš důležitý. Pro mě je podstatné naučit lidi loutkářskému myšlení. Aby člověk přišel do hospody, podíval se na stůl a věděl, že když vezme například svíčku a položí ji na hřbet ruky, může vytvořit zvířátko, které se někam kouká. Také je důležité naučit se správný loutkářský jazyk. Pro informaci. Máme loutkářské desatero. Pár jednoduchých zákonitostí, které je potřeba dodržovat. A v případě, že se nedodržují, je třeba vědět proč. Když se dodržují, vzniká báječné loutkové divadlo. Nerad používám slovo loutka. Co se ti vybaví, když se řekne loutka?
Marioneta.
Spejbl a Hurvínek! Kašpárek a podobně. Přitom historicky loutkové divadlo nebylo pro děti. To udělali až komouši. Loutky jsou mezinárodně srozumitelným divadelním jazykem. Proto česká loutková divadla jezdí na turné po světě. Moji kolegové jsou teď například na měsíc a půl v Japonsku. Která česká činohra jezdí po světě?
Mluvíš často o loutce jako o partnerovi. Já si ji dokážu představit spíš jako prodlouženou ruku.
Ano, ale zároveň ti může vrazit do nohy. A divit se, do čeho vrazila. Koukne se na tebe a uvidí tebe jako loutkáře. A ty ji uvidíš jako něco, co ovládáš. A už si budujete vztah. Doporučím ti krásnou věc. Francouzský loutkář Philippe Genty měl v představení sebevraždu marionety. Je to o tom, že máš smutného Pierota, který vyjde na jeviště, začne si prohlížet sám sebe a zjistí, že je navázaný na nitě. Podívá se nahoru a uvidí loutkáře. Smutně kývne hlavou a sám si začne nitě odtrhávat. Spáchá tak loutkovou sebevraždu. Je to na youtube - Paul Daniels Magic-Philippe Genty Puppeteero.
To je děsivé!
Je, ale je to o budování vztahu loutka a partner. A ten se dá budovat úplně překrásně.
Jaké lidi máš v semináři? Jsou z loutkových divadel?
Nejsou. Většinou jsou to nadšenci. Čtyři jsem měl loni a dva jsou noví. Mám v semináři jednu studentku z alterny, která ve škole k loutkám přičichla, ale chtěla poznat ještě jiný přístup.
Po loňském roce se těším na vaši předváděčku. Neprozradíš alespoň něco?
Myslím, že se všichni mohou těšit. Půjde o velkolepé efektní loutkové divadlo. Budeme zase krátcí, budeme zase vtipní a budeme zase nejlepší. Letos bylo na všechno hodně času a díky tomu jsme mohli precizovat. Mohl jsem například seminaristy nechat půl hodiny chodit po stolech a říkat jim, co je špatně. A nejlepší na tom je, když to člověk říká bez záště a radostně, že to všichni přijímají a snaží se být lepší. A pak vodí loutky jako totální profíci. Jádro věci, na které jsme se v konečném důsledku zaměřili a na to se mohou těšit účastníci naší předváděčky, je jedna loutka voděná šesti lidmi. Bude toho mnohem víc, ale tohle bude určitý vrchol.
Honza Švácha
