94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Sejdou se učitelka ze ZUŠ, budoucí paleontolog a děvčátko Momo…
3.8.2022
Kdo by si myslel, že hronovský dětský seminář je jen a pouze hlídáním dětí účastníků, dost by se spletl. Patří zcela regulérně do nabídky všech seminářů a intenzitou práce si s těmi dospělými nijak nezadá.
„Je to seminář, který je průpravkou k tomu, aby děti, až budou větší, mohly chodit do dospělých seminářů. Ano, občas chodíme na hřiště a děláme odpočinkové věci, ale také zkoušíme herecké věci, divadelní situace, improvizaci. Pracujeme i na textu, který částečně dramatizujeme,“ vysvětluje Eva Suková. Seminář si ale podle ní neklade za cíl vznik závěrečného představení. Eva je v divadelním prostředí známa jako učitelka rakovnické ZUŠ a také úspěšná písničkářka Blondýna.
V semináři se inspirují knihou od Michaela Ende Děvčátko Momo a ukradený čas. „Podobně jako autor se zamyslíme nad otázkou, jaký čas je pro nás vlastně nejdůležitější a co nám dělá v životě radost. Zkusíme společně s hlavní hrdinkou knihy zabojovat s šedými muži, kteří lidem ‚neužitečný čas‘ berou a věřím, že je společně přemůžeme,“ popisuje Eva. Podle ní i děti hodně přemýšlí, co se svým časem a kdy je čas využitý i nevyužitý. „Dost mě překvapilo, že nevyužitý čas viděly v době, kdy nemohli kvůli pandemii za kamarády do školky nebo byly zavřené doma a měly on-line výuku,“ říká Eva.
V semináři mají Eva a Oksana děti od čtyř do třinácti let. „Rozpětí je až hraniční. Je to náročné, proto zkouším metodu, aby starší seminaristé s mladšími pomáhali a trochu se o ně starali. Většinou to jde. A moc mi pomáhá Oksana Kaplanová jako moje asistentka,“ připomíná Eva kolegyni z Loun, kde se věnuje také výuce na ZUŠ.
„Je vlastně vzhledem k věkovému rozpětí Děvčátko Momo přístupné všem?“ ptám se Evy. „Musíme to samozřejmě přizpůsobovat. Bez toho by to nejmenší děti vůbec nepochopily. Velké to baví a chápou to, protože třeba znají Nekonečný příběh od stejného autora. Ale nemůžu všem z knihy číst slovo od slova. Takže hodně přizpůsobujeme a interpretujeme,“ popisuje lektorka pro kterou samotnou je to vlastně poučné a vzdělávací. „Je to výzva a moc mě to baví. Vím třeba od kamarádky, která vedla na jiném festivalu podobný seminář, že když měla stejně staré školkové děti, tak jí chyběla ta opora starších dětí, které se o mladší kolegy postarají s tebou,“ říká.
Když se Eva ptala dětí, jak se jim seminář líbí, zkusila zjistit prostřednictvím jejich kreseb. A Alf namaloval palentologa. „Tím chci být a tak je jasné, že se mi v semináři líbí,“ řekl pětiletý frekventant.
Kromě knihy o děvčátku Momo se mu podle jeho slov moc líbí bazén z kostek. Voda v něm prý sice není, ale i tak do něj čas od času skočí, protože kostky jsou z molitanu.
I redakce se porůznu dětí ptala, jak jsou v semináři spokojené. Stručně a jasné: Jsou a práce s Evou a Oksanou se jim líbí. Už je skoro jisté, že čas dětí na Hronově nebude ten nevyužitý.
Martin Rumler
